V první polovině 20. století se praní zrychlilo díky vynálezu mechanických praček. Lidé začali prát častěji – jednou týdně.

Po druhé světové válce s nástupem elektrických praček se z praní stala denní – týdenní rutina.

Jak často pereme dnes? (nevím jak u vás, ale u nás jede pračka snad každý den / obden)

Vzaly nám pračky práci?

Skoro bych si tipl, že vynálezci praček měli za cíl to, aby nás pračky nahradily. Aby praly za nás. Aby nám ušetřily čas a my se mohli věnovat smysluplnějším věcem. A jak to dopadlo? Čím je praní snazší, tím častěji pereme.

Střih! Přenesme se do dnešní doby a tématu AI. Já osobně tady vidím určitou podobnost.

Hromada z nás si svět po příchodu AI představovala tak, že naši dnešní (ideálně otravnou) manuální práci nahradí krásné AI nástroje a roboti. Je to ale realita?

Mám dojem, že se opakuje scénář s praním. Namísto toho, abychom pracovali méně nás kapitalistické uvažování žene dále za honbou efektivity při maximálním využívání zdrojů (tedy času zaměstnanců) a tržní prostředí tím pádem nutí společnosti maximalizovat kvalitu a kvantitu služeb.

Takže na konci dne díky adopci AI sice částečně automatizujeme dnešní práci, ale zase si posuneme naše očekávání a budeme dělat novou práci častěji či ve vyšší kvalitě a stane se to novým standardem.

Stejně jako praní každý den.

Příspěvek AI nám práci nevezme. Jen posune laťku toho, co se od nás čeká pochází z SmarTime.cz